Mezi námi brankáři: I u nás je základem bruslení
Speciální trénink brankářů je pro nezasvěceného pozorovatele velmi netradiční podívanou. Tolik gólmanů na ledě v akci najednou totiž nikde jinde nenajdete. V Kladně se o jejich přípravu pečlivě stará trojice trenérů Marcel Kučera, Radek Jirátko a Miroslav Krása. První dva jmenovaní se věnují hlavně borcům od žákovských kategorií výše, čerstvý šedesátník Krása pečuje o nejmladší naděje.
Jestli jste si mysleli, že v gólmanských dovednostech kraluje třeba postřeh, jste na omylu. Jak se muž s maskou včas a dobře nevypořádá s bruslením, je zle. „Dokud se brankář nenaučí bruslit jako hráč, nemůže se dobře pohybovat v brankářském postoji. Jsou tam totiž některé věci, jako například přenášení váhy, které si musí umět vzít z běžného bruslení,“ vysvětluje Marcel Kučera, který během své aktivní kariéry střežil branku Kladna nebo Karlových Varů. „U těch nejmenších jsou tréninky hlavně o bruslení, u žákovské kategorie převládá také, ale už jde i o nácvik zákroků většinou mimo bránu. V dorostu a u juniorů je to o práci v brankovišti a trénovaní speciálních věcí,“ dodává.
Snad každý malý hokejista chce být jako Jágr. A jak to mají brankáři? Podle Kučery nemusí být neochvějná touha chytat třeba jako Pavelec vždy úplně šťastná. „Nejsem příznivcem toho, aby se kluci do někoho zahleděli. Někdy si vyberou vzor, který je úplně jiný typově. Chtěl bych, aby si z každého vzali to lepší a snažili se to přenést do svého chytání.“ S jednou výhodou se někteří uměli narodit. Jakmile chytá gólman v opačném gardu, v oblibě ho žádní útočníci nikdy nemají. „Staráme se o nějakých třiatřicet brankářů, z toho má asi každý šestý obrácené držení hole. Pro nás trenéry jejich příprava složitější není, spíše je to komplikace pro hráče. Ti jsou zvyklí zakončovat jinak,“ potvrzují Kučera s Jirátkem.
Koučové mládežnických celků často hořekují nad nedostatkem brankářů. Každý ročník je potřeba mít obsazený čtveřicí gólmanů, po dvou v týmech PZ a HC. Ti někdy chybějí a nespraví to ani zvýšený zájem něžného pohlaví. Holek se prý hlásí hodně, ale málo platné, v pozdějším věku přestávají stíhat. „Chtěli bychom, aby se rodiče nebáli dát své dítě do brány. Je spousta kluků, kteří chtějí chytat, ale rodiče jim v tom brání. Bylo by vhodné nechat to ty kluky aspoň vyzkoušet. Role brankáře je krásná,“ ubezpečují trenéři.
S chytáním se dá začít později, až do čtvrté třídy to jde bez problémů. „Čím později začnou, tím je to samozřejmě složitější. Puk v pozdějších kategoriích už vcelku rychle lítá a oni tak mohou mít problém a mohou se začít bát. Nevyvíjejí se totiž postupně s rychlostí puku,“ říká Radek Jirátko. Největší problém mají obecně mladí gólmani podle obou s přetáčením těla za pukem. „Brankář by měl vždycky koukat za kotoučem, ať se děje cokoliv, a hruď mít namířenu vždy kolmo na puk. To je hrozně těžké, protože tomu předchází zvládnutí všech bruslařských a přesouvacích návyků,“ objasňují. Na názornou ukázku špatně zvládnutých kousků používají video. „Stěžejní věci se jim snažíme ukázat. Už v žákovské kategorii chceme, aby je na videu viděli, protože když jim něco vytýkáme, kolikrát nám nevěří, anebo to nejsou schopni pojmout. Proto jsme se rozhodli, že se budeme snažit toho co nejvíc natočit. Když se brankář na své nedostatky podívá sám, hned pochopí rozdíl.“
Jestli v Kladně vyrůstá budoucí superstar, oba trenéři nechtějí předjímat. Kluci se podle nich vyvíjí a leckdo z nich může mile překvapit. „Máme gólmany, kteří mají dobře nakročeno. Většinou jsou to ale brankáři, kteří nejsou ochotni tolik pracovat jako ti, kterým to třeba tolik nejde. Ale to je všeobecný jev i u hráčů. Málokdy se to snoubí jako u Jardy Jágra, jenž dostal moře talentu a k tomu měl ohromnou vůli,“ tvrdí Kučera.
Pozici jakéhosi korunního prince u Rytířů aktuálně zastává junior Jan Ilašenko. V případě zranění Jana Chábery nebo Lukáše Cikánka je prý připraven naskočit do seniorské extraligy. „Už jsme ho vyzkoušeli při přátelských utkáních v létě a nepodal špatný výkon. Osobně bych přivítal, aby už mohl pendlovat do první nebo druhé ligy. Kontakt se seniorským hokejem je důležitý k tomu, aby nasbíral cenné zkušenosti. Bohužel nám moc nenahrává systém juniorské soutěže, donedávna jsme bojovali o to, aby byla juniorská extraliga zachráněná pro další generaci. Nicméně zaskočit v áčku zvládne, o tom jsem přesvědčen,“ ujišťuje Marcel Kučera.
Fotogalerie
